Pokud Vás zajímá, jak Callanova metoda funguje během hodiny, doporučuji se podívat na následující video. Pod videem Vám udělám takovou malou analýzu.

https://www.youtube.com/watch?v=MQ20v6A9xII

Rychlost v Callanově metodě

První věc, která Vás možná zarazí, je, že lektor mluví poměrně rychle a neustále jakoby skáče studentům do řeči.

Obojí má svůj smysl. Rychlost je nezbytná; trénuje studentovo ucho. V reálném světě, většina lidí neartikuluje jako hlasatelky v televizi, a ani nemluví zpomaleně. Pokud jste si dobře všimli, lektor opakuje každou otázku 2x. Pokud tedy ucho nezaznamenalo první verzi, čeká na tu druhou.

To „skákání“ do řeči je vlastně pomoc. Nadhazuje studentovi danou odpověď. Nečeká, jestli, nebo až si student vzpomene na tu konkrétní odpověď. Jednak z časového důvodu (také by se nemusel dočkat), druhak z metodického důvodu. Nováček student by mohl začít vlastně jakkoliv, a protože je ještě neznalý, mohl by uvíznout už jen v takovém malém bahýnku jako je slovosled. Proto mu to lektor ulehčí jeho trápení a napovídá.

Systém otázky a odpovědi

Každá otázka i odpověď je předem daná. Jak jste si určitě všimli, lektor má otevřenou knihu a občas do ní nakoukne. Netřepe dané otázky z rukávu podle momentální nálady. Vše je natrénováno, omleto lektory, tak aby nikde nevznikla žádná prodleva, či pauza. To by byla ztráta času. 50 minut je přesně rozvržených. Proto není prostor pro kreativní vymýšlení odpovědí ze stran studentů. Tato metoda je založena na otázkách a odpovědích. Vše, co slyšíte v tomto videu je napsáno v knížce. Každá otázka je pečlivě sestavena, každá odpověď musí být přesně podle vzoru. Obsah knihy lektora a studenta je téměř identický.

Další z věcí, která je vcelku výrazná i na tomto videu, je opravování chyb. Obzvláště těch výslovnostních. Lektor pečlivě hlídá výslovnost, a když detekuje nějakou odchylku, okamžitě opraví studenta. Navíc, je tato metoda je používaná v mnoha zemích, a každá země má svou specifickou výslovnostní verzi angličtiny. Když se zaposloucháte do projevu českého, polského, či ruského studenta angličtiny, 100 % uslyšíte rozdíl. Je to dáno jazykovými fonémy, které jsou typické pro konkrétní jazyk. Např. slovo „holiday“: Polák by jej vyslovil spíše jako „cholidej“, Rus by nevědomky řekl takzvané „dark L“ tedy velmi hluboké L. (při vyslovování L, špičku jazyka přesunete co nejdále dozadu). A tak lektor okamžitě přispěchá na pomoc, a snaží se studenta zbavit i těchto chybiček.